Stavba:

Předmětem projektu byly stavební úpravy a přístavba objektu č. p. 193 na p. č. 92/6 a objekt bez č. p. na parc. č. st. 92/1, který se nachází v bezprostřední blízkosti Borovanského zámku a je součástí komplexu Borovanského kláštera a zámku. Objekty dotčené stavebními úpravami jsou v těsném kontaktu se souborem budov, které patří k zámku, který byl postaven jako reprezentační prelatura zdejšího augustiánského kláštera v letech 1765-1768 v pozdně barokním slohu. Objekt zřejmě plnil doplňkovou funkci k zámecké budově v podobě ustájení zvířat a skladování obilí. Ve druhé polovině dvacátého století byla v budově zámku škola a objekt byl stavebně přizpůsoben školní kuchyni a jídelně.

Do stávajícího architektonického výrazu budov nebylo výrazně zasahováno. Rozdílné řešení bylo u vstupního objektu, kde stávající jednopodlažní hmota, která byla zastřešena pultovou plochou střechou, byla nahrazena objektem dvoupodlažním, zastřešený sedlovou střechou. Mezi budovou novou a původní pak vznikl spojovací krček s plochou střechou. V průběhu realizace stavby byl kladen důraz na čistotu detailu a kvalitní řemeslné zpracování. Do propojených budov č. p. 193 a budovy bez č. p. byl vybudován společný projekt interaktivní expozice „peklo“ a divadelního kabaretu s provozním a technickým zázemím. Vstupní objekt, který vznikl přístavbou k objektu na parcele č. 92/1 je společný pro oba provozy, a to jak pro interaktivní expozici „peklo“, tak pro divadelní kabaret. Jsou zde toalety pro veřejnost, personál, tak i pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Ze vstupní chodby je přes šatnu přístupné divadlo s barem a se zázemím baru. Z jeviště je pak zajištěn přístup do podkroví, kde se nacházejí šatny pro účinkující, sklady a technická místnost pro potřeby VZT. Ze vstupního objektu je pak dále možné vstoupit do interaktivní expozice „pekla“, které začíná prostornějším klenbovým sálem. Z tohoto sálu se pak vstupuje do jednotlivých zastavení, kde probíhá hraná prohlídka. Po projití expozice v přízemí až ke koncové polohy objektu se po schodišti je možné dostat do podkroví, kde expozice pokračuje až do prostoru „čertovského mlýna“, kde představení končí a návštěvníci opouštějí expozici přes sousední vstupní objekt galerie. Ve mlýně je možné se z podkroví dostat, buď po schodišti, nebo pomocí uzavřeného tobogánu. Součástí projektu je provedení kompletní sanace objektů proti zemní vlhkosti pomocí chemické injektáže stávajícího zdiva. V rámci stavebních úprav byly řešeny zpevněné plochy před hlavním vstupem na p. č. 92/8, kde je provedena plocha z kamenné mozaiky.